S postupujícím rozvolňováním opatření vlády v boji s koronavirovou pandémií  riziko infekce COVID 19 (Coronarovirus Disease 2019) nemizí, spíše naopak.  Na místě je otázka, jak my sami se můžeme bránit.

Jistě základní opatření tj. nošení roušky v prostorách s vícero lidmi ( MHD, obchody, kina, atd. pokud jsou otevřené) , sociální distance- rozestupy a hygiena rukou jsou stále namístě. O tom není sporu a je zbytečné bez ohledu na vládní nařízení (nebo jejich zrušení) cokoliv podceňovat.

Přesto můžeme udělat něco více. Ve stravě, v odpočinku a v přístupu ke svému životu. Již staří Řekové razili heslo „ve zdravém těle zdravý duch“. Jejich gymnázia nebyly školy jen k zvýšení vzdělanosti, ale i k zvýšení tělesné zdatnosti. Sport milovali, také mimo jiné nám zanechali Olympijské hry. Tedy základem prevence všech infekcí je nějaká přiměřená (to podtrhuji) forma tělesného cvičení. Dále pestrá a vyvážená strava s dostatkem vitamínu všech skupin, což by při stávajícím ročním období tedy jaru neměl být problém. I když nyní jarní zelenina či ovoce jsou vesměs dražší. A také dostatek odpočinku a spánku. Neprochladnout!  Případné jakékoliv onemocnění „vyležet“.

Je všeobecně známo, že nejdostupnější cestou k posílení naší imunity je konzumace vitamínů– spíše v přírodní formě než z tabletek. Ale i ty jsou dobré. Doporučuji raději než nějaký multivitamín, kde je od „všeho“ trochu, spíše konkrétní tablety – třeba vitaminu A, B, C, D.

Vitamín A- je vitamín rozpustný v tucíchkterý zkracuje trvání nemocí a pozitivně ovlivňuje imunitní systém. Udržuje zdravou kůži, vlasy i zuby. Vitamin A lze aplikovat zevně na nejrůznější kožní problémy (akné, stařecké skvrny, jizvy). Mezi nejdůležitější přírodní zdroje vitaminu A patří játra, dále rybí tuk a tučné ryby (např. treska), vejce a mléčné produkty (především plnotučné). Nejvíce beta-karotenu (provitamínu, ze kterého vitamín A vzniká) obsahují vedle mrkve také sladké brambory, kedlubnové listy a nať, kapusta, špenát a petržel, sušené meruňky, žluté a oranžové melouny či dýně.

Vitamín B – jde o celou skupinu vitamínů potřebných pro  náš metabolismus například- tvorbu krvinek, nervový systém, tvorbu kůže a pojiva, tvorbu aminokyselina tím bílkovin obecně, atd.

Hlavním zdrojem vitamínu skupiny B jsou kvasnicemasosýry, celozrnné obiloviny (také jáhly), luštěniny, a ořechy. Vitamínem B se nelze předávkovat (stejně jako vitamínem C).

Vitamín C– kyselina askorbová- v lidském těle slouží k torbě aminokyselin a tím i bílkovin určených ke stavbě vaziva a také například bílých krvinek, které přímo souvisí s naší imunitní reakcí. Má antioxidační charakter, tedy obranný charakter pro naši buňku. Obsažen nejvíce : šípekrakytník, dále např. citrusy (limetkacitrónpomerančgrapefruit), brambory nebo rajčatapaprikypapájabrokolicečerný rybízjahodykvětákšpenátkiwibrusinkyplody kopřivy. Doporučená denní dávka je 60-100 mg/den, v době zvýšeného rizika infekcí i více (500 mg šumivé tablety denně) .  Účinnost vysoké denní dávky 1 g i více denně nebyla prokázána. Při jeho nedostatku vznikají poruchy imunity a také onemocnění kurděje- které je známo jako onemocnění dřívějších námořníků. Ti př nedostatku vitamínu C trpěli vypadávání zubů, praskáním šlach či infekcemi. Vařením se významně ztárcí. Tj. ve vařených bramborách již takřka není!

Vitamín D– je vitamín rozpustný v tucích a především je znám tím, že ovlivňuje metabolismus kostí, respektive jejich výstavbu, obnovu a pevnost. Při jeho nedostatku (spolu s vápníkem) vznikají onemocnění kostí jako osteoporóza ( tedy řídnutí kostí) nebo osteomalacie (měknutí kostí) .Jeho nedostatek v dětství se projevoval onemocněním zvaný „rachitida“.

Vitamín D je rovněž důležitý pro správné fungování imunitního systému Dlouhodobý nedostatek vitamínu D je prokazatelně spojen s vyšší náchylností k tzv. akutním respiračním infekcím a chřipce. Aktivní metabolit 1,25-dihydroxycholekalciferol hraje důležitou regulační roli v produkci antimikrobiálních peptidů, které jsou důležitou součástí imunity tkání.  Zdroje vitamínu D jsou : rybí  tuk, játra, vaječný žloutek, mléko a mléčné výrobky. Také je zapotřebí dostatek slunečního svitu- to snad nyní již je.

Nečekané zátěžové situace a zvýšené koncentrace škodlivin v ovzduší ovšem zvyšují hladinu volných radikálů, které v nadměrném množství oslabují celý organismus. Naštěstí existují antioxidanty, které jsou schopné agresivní látky neutralizovat a udržovat jejich aktivity v rozumných mezích.
Jde o tzv. stopové prvky, které dokážou svými antioxidačními účinky eliminovat volné radikály. Týká se to především selenu a zinku. Najdeme je např. v hovězím masu.

Také nezapomínejme na konzumaci běžně dostupných a osvědčených potravin jakými jsou česnek a cibule, používali je již staří Egypťané. Fungují preventivně i léčebně. Pomůže čaj se zázvorem, silný kuřecí vývar nebo hovězí vývar.

V poslední době se hojně hovoří  o zásadním vlivu tlustého střeva na „řízení“ imunitních reakcí. Pro tuto činnost jsou nezbytné  miliardy střevních bakterií, které je třeba chránit a obnovovat. Běžně v prodejnách s  potravinami dostaneme výrobky s  tzv. probiotiky , především s laktobacily, které střevní mikroflóru posilují. Nebo je můžeme koupit v koncentrované podobě v lékárně. Také se doporučuje k posílení střevní imunity užívat extrakt z houby Reishi a  z Hlívy ústřičné, které podporují střevní imunitu  a také snižují krevní cholesterol a bojují tím s rozvojem kardiovaskulárních chorob. Tyto houby obsahují betagalukany, které právě mají výše popsané účinky.

Základem je vyvarovat se stresu, což není jednoduché, ale musíme se snažit naučit se s ním bojovat. Stres uvolňuje působky jako adrenalin, noradrenalin a další, které působí vasokonstrikci, tedy zúžení cév a naše buňky nemají vše potřebné tak, jak je výše popsáno. Ale především nemají kyslík a živiny a zdroje energie pro svou činnost!

MUDr. Marek Zeman, MBA